Blíží se svátek svatého Valentýna. Letos pro mě bude obzvlášť speciální, protože ho budu trávit s mužem, kterého miluji, cítím s ním sounáležitost a děláme se vzájemně šťastnými. Když lidem vyprávím náš příběh, říkají, že zní jako z pohádky: potkali se, našli jeden v druhém zalíbení, zamilovali se do sebe, vyznali si lásku a začali spolu žít. Ano, je to pohádkové. Za sebe mohu říct, že jsem šťastná a naplněná. Jenže i tomuto radostnému konci předcházela cesta, která pro mě byla místy velmi trnitá a bolestivá. A právě o ní vám chci dnes vyprávět.
Noc, kdy jsem si myslela, že jsem vdova
Psal se duben roku 2012. Tehdy jsem čekala na svého manžela. Vracel ze služební cesty z Budapešti. Poslední zprávu jsem o něm měla asi ve 22 hodin, ale když ani po půlnoci nebyl doma a nebral mi telefon, myslela jsem, že se mu něco stalo. Zoufalá jsem tedy volala na policii a začala svého muže hledat. Když přijel asi o půl třetí domů, přijel mi říct, že ode mě odchází. Řekl mi, že chce začít nový život s jinou ženou a že své rozhodnutí nezmění. Musím říct, že to pro mě byla rána z čistého nebe. Nečekala jsem to, opravdu ne. Zhroutila jsem se. Naštěstí mě držela má rodina a přátelé, ale toto období bylo kruté. Tehdy mě držela věta: BUĎ ZEMŘEŠ, NEBO BUDEŠ ŽÍT. Já chtěla žít a pomalu jsem se začala stavět na nohy.
Aby toho nebylo málo
Můj muž ode mě odešel ve chvíli, kdy jsem byla plně připravená zahnízdit a vytvořit rodinu. I v kariéře jsem polevila (což bylo u mě co říct) a podvědomě se připravovala na roli maminky. Bylo mi 29 let. Po určité době jsem se pomaličku začala oklepávat z nejhoršího a říkala si, že bych ráda někoho potkala. Navíc se v objevil tajný ctitel, který mi posílal květiny a psal mi hezké emaily. Podvědomě jsem měla strach, že by mi mohl někdo ublížit ještě víc. Tak se také stalo. Uvěřila jsem člověku, který mi lhal, říkal mi sladká slůvka a já mu věřila. Tolik jsem si přála stálý vztah, ale bohužel jsem nebyla jediná v jeho harému. Bylo to strašné zjištění, ale dnes vím, že jsem toho člověka musela potkat, abych se naučila poznat lháře a důvěřovat své intuici. Díky této zkušenosti jsem dokázala otevřít oči desítkám klientek, které podobným mužům naletěly.
Dvakrát jsem milovala, ale zbytečně
Oba byli v mých očích krásní a charismatičtí. Když byli vedle mě, srdce mi bušilo štěstím. V obou případech to vypadalo, že to vyjde. Byli nezadaní a vše (podle mě) nasvědčovalo tomu, že by to mohlo vyjít. Jiskřilo to mezi námi, rozuměli jsme si v mnoha směrech. Pro jednoho jsem byla krásnou múzou (říkal mi Má Paní), pro druhého jsem byla uhrančivou tanečnicí. Oba mi říkali, jak jsem krásná a jak se na mě nemohou vynadívat. Bohužel ani jeden neviděl mou druhou tvář: jemnost, křehkost a srdečnost. Tehdy jsem netušila, že žena muže může přitahovat POUZE tělesně. Nevěděla jsem, že všichni muži to nemají tak, že když si začnou se ženou, tak s ní dříve či později budou ve vztahu. Tohle poznání bolelo strašně. Nechápala jsem, co dělám špatně. Dlouho mi trvalo, než jsem se od jednoho i druhého emočně odpoutala. Těch slz, co jsem vyplakala, té hořkosti, co ze mě odešlo. Když už jsem z toho byla skoro venku, pravidelně se jeden nebo druhý ozval a všechno začalo nanovo. Až jsem si jednou řekla: DOST!!!
Stačilo, teď už chci pořádný vztah
K nynějšímu vztahu nevedla přímá cesta. Potřebovala jsem zkušenosti, abych si uvědomila, jakého muže NECHCI. To byly ty strasti a bolesti. V mém případě musela být bolest hodně silná, aby si mé tělo, má mysl a má duše zapamatovali, jaký typ mužů a vztahů je pro mě destruktivní. Tak to říkám i ženám, které za mnou chodí ve chvílích, kdy si přejí partnerství a ono nepřichází. Je velká pravda, že největší životní poznání přicházejí přes bolest. Jinak to nejde. Když budu mluvit za sebe, díky bolestným zkušenostem jsem se naučil vážit si sebe. Postavila jsem samu sebe na první místo a řekla si: „Tak, toto jsem já, a tak to musí zůstat. Ve vztahu se mé vyzařování musí znásobit, jinak to není vztah pro mě.“ Byla jsem zrovna ve stadiu, kdy jsem si řekla, že s klidem přijímám i skutečnost, že budu bez partnera. Naplňovala mě práce, v mém životě jsou krásní lidé a milující rodina, znám samu sebe a můj život má smysl. Byla jsem smířená a ukotvená.
A pak to přišlo
Nečekala jsem to (i když mé okolí prý vědělo, že to přijde). Najednou byl v mé blízkosti muž, který se choval laskavě a uctivě k druhým; nedovolil, aby se ženy tahaly s těžkými taškami; raději stál on sám, než aby stála žena; jeho hlas byl krásný a sametový a já začala vidět, že právě on je zhmotněním muže, s nímž budu šťastná. Také jsem ale věděla jedno: MUSÍ PŘIJÍT ON. Já mohu jen vyzařovat svou náklonnost, ale vše ostatní je na něm. To je častá chyba žen, které si přejí vztah: jednají za muže. Tato chyba se však neprojeví hned, ale po letech vztahu. Pokud mohu, prosím vás, abyste neoslovovaly muže jako první. Věřte v sebe a nechte muže přijít.
Dnešním příběhem jsem vám chtěla dodat naději a ukázat vám, že to jde. Pokud se zrovna nacházíte v údolí temna, vydržte to a vytrvejte. Důležité je, abyste neztratily víru a zůstaly soustředěné. Pokud vám naděje a víra začínají docházet, nebojte se a přijďte načerpat podporující energii na workshop, který jsem pro vás v souvislosti s tímto tématem vytvořila. Pomohl už stovkám žen. Dodal sílu i naději ženám v nejrůznějších situacích. Ve workshopu jsou obsaženy všechny mé poznatky, zkušenosti a hlavně mé srdce. Už se nechci dívat na to, jak se ženy trápí, ztrácí samy sebe a upínají se k neperspektivním mužům.
Mé milé, přeji vám krásného Valentýna. Ať už máte partnera nebo ne. Pokud ve vašem životě muž není, kupte si 14.2. růže pro sebe. I když ve vašem životě možná ještě není muž, který vás miluje, jedna osoba milující osoba už tu je: VY.
S láskou,
Vaše Hanka
Hana Adamíková, MBA
Koučka, lektorka a životní průvodkyně
Dlouhodobě se věnuje práci se ženami a jejich příběhy. Pět let studovala a pracovala v zahraničí, věnovala se práci s dětmi a dospívajícími. Má za sebou kariéru v médiích a marketingu u mezinárodních firem. Od roku 2012 se plně věnuje koučinku a osobnímu rozvoji. K jejím ústředním tématům patří návrat k ženskosti a ženskému principu, zdravá sebedůvěra, vytváření harmonických vztahů a práce s emocemi v náročných životních situacích. V současné době se věnuje převážně rodině a psaní. Je autorkou knihy "Staňte se magnetem na skutečné muže." Ve zbylém čase pořádá semináře, vytváří online programy, přednáší na konferencích a vede Poradnu Hany Adamíkové. Ráda vaří, zpívá, tančí a peče. Miluje ženské kruhy, rituály a vůni vykuřovadla Palo Santo. Její životní láska je manžel Pavel a jejich rodina.