Sezóna svateb je v plném proudu. Nevěsty se těší na svůj krásný den, ženichové snad také a maminky jsou lehce nervózní. Myslím si, že když si každá žena sáhne do svědomí, tak potají sní o svém svatebním dni. V hlavách se nám ženám honí představy o našem velkém dni, jak budeme krásné, jaké budeme mít šaty a vše je mnohdy zahaleno do romantického oparu, který tak důvěrně známe z pohádek. Některé nevěsty stráví přípravami rok(y), jiné svatbu vnímají spíš jako společenskou událost. Pro další to může být pouhá formalita. Avšak svatba je důležitý přechodový rituál v životě ženy. Neměl by se podceňovat, tak jak tomu v mnoha případech je. Proč? O tom dnes.
Svatba jako přechodový rituál
Váš svatební den není jen o krásných šatech, závoji a romantickém prožitku. Je do také důležitý přechod, kdy se ze svobodné ženy stává oficiálně žena vdaná. Od okamžiku, kdy vyslovíte na radnici, zámku či pláži své: „ANO“, dojde u vás k velké změně, která nemusí být první pohled patrná. Najednou se před vámi zavírají brány experimentů s jinými muži, svádění a jiných výsad, které mohou nezadané slečny. Od této chvíle byste se měla soustředit na budování vztahu s vaším mužem, péči o rodinné hnízdo a plánování společného (například rodiny). Takový životní styl je zcela něco jiného, než život svobodné ženy, a to i v případě, že jste spolu byli v dlouhodobém vztahu. Nechci tím říct, že jako vdaná žena ztratíte kus sebe. Naopak, měla byste o sebe pečovat a realizovat se i mimo vztah (mít své přátele, záliby, naplnění). Avšak vaše pozornost by měla směřovat primárně dovnitř vztahu. Ne mimo něj. Co tím chci říct? Že uchopíte svou ženskou roli, usadíte se a svou energii dáte péči o domov. Tento přechod je maximálně důležitý i pro muže. Ten totiž vnímá, že žena dá do vztahu a manželství svou jedinečnou energii. Vědomý MUŽ (pozor – muž, ne chlapec v mužském těle) pak začne na energii své ženy reagovat. Je to právě ženina energie, která pak muže přitahuje domů. A tato jedinečná energie, jejímž zdrojem je žena, pak vytváří pouto mezi mužem a ženou na mnoho let.
Svatba jako zodpovědnost
V dnešní době lidé do manželství nevstupují v takové míře jako dříve. Proč? Osobně si myslím, že se bojí zodpovědnosti a také mohou mít strach ze ztráty svobody. Ano, manželství je do jisté míry riskantní. Skutečně může skončit rozvodem. Avšak ve chvíli, kdy jsou páry sezdané, dávají i vnějšímu světu najevo, že k sobě patří. Vytváří tak jednotku, kterou není až tak jednoduché rozdělit. V praxi také vidím, že pokud je pár sezdaný a prochází krizí, má tendenci krizi řešit, nikoli utíkat při prvním mráčku. S manželstvím jde ruku v ruce odpovědnost. Najednou člověk není zodpovědný jen sám za sebe, ale i za toho druhého (potažmo třetího, čtvrtého… máte-li děti). Pokud máte před svatbou, uvědomte si, že manželským slibem se zavazujete tomu druhému. Jedná se skutečně o životní krok, do kterého je důležité vstoupit vědomě a plně. Právě proto svůj krok důkladně zvažte. Skutečně si berete člověka, na kterého se můžete spolehnout? Je váš vztah pevný a hluboký? Máte v něj důvěru? Cítíte, že vám bude věrnou a pevnou oporou ve chvíli, kdy nebudete plně ve své síle (přiberte po dětech, nebudete mít chuť na sex, přijdete o zaměstnání, onemocníte nebo budete prožívat jakoukoli jinou životní krizi)? Pokud je váš muž bouřlivák a vy tajně doufáte, že se po svatbě změní, pak z letité zkušenosti koučky musím říct, že tomu tak nebývá. Jestliže si za vztahem stojíte (i s jeho trhlinami), ještě více se za něj postavte a vstupte do manželství s plným vědomím a se vší zodpovědností za svůj čin.
Když se s vámi všechno bouří
Jste si vztahem jistá, cítíte, že váš nastávající je ten pravý, ale… Ta „ALE“ obyčejně přichází, když už je svatba na spadnutí. Jenže nevěsty o nich nemluví. Často se za ně stydí, nebo jim nejbližší říkají: „To je dobré, to je jen nervozitou. Ono se to nějak usadí.“ Jenže zde je kámen úrazu. Vůbec se to nemusí „nějak“ usadit. Naopak z těchto „ALE“ mohou být závažné trhliny v budoucnosti. Jaké „ALE“ mám tedy na mysli? Mnoho žen například řeší, že se budou muset vzdát své svobody. Že už se nikdy nebudou moci podívat na jiného muže, popřípadě že jejich manžel se stane jediným milencem do konce života. Nejsou to malichernosti. Právě tyto boční myšlenky či obavy pak mohou v průběhu let vést k nevěrám, popřípadě chřadnutí ve vztahu. Další obvyklou situací těsně před svatbou bývá to, že se ženě začnou ozývat její osudoví muži. Buď jeden, nebo hned několik naráz. Čím větší pouto žena s tímto mužem měla, tím intenzivněji jakoby on cítil, že ji nadobro ztrácí. A pokud se k tomu přidá ještě podvědomý strach z celoživotního závazku, máme tu emoční koktejl, který umí být pořádně silný. A to i když si žena chce vzít muže, ze kterého cítí, že s ním bude v životě šťastná. Nebývá lehké tento koktejl emocí, nervozity, strachu ze ztráty svobody a změny životního stylu ustát. Jak z toho ven? Přechodovým rituálem.
Jak správně přejít z ženy Milenky do ženy Manželky
Nemusí se nutně jednat o rituál v ženském kruhu. K tomuto účelu bohatě poslouží rozlučka se svobodou. Je však důležité, aby tento přechod nebyl jen o pití a bláznivém dívčím večeru. Pokud jste budoucí nevěsta a cítíte v sobě pochybnosti, strachy nebo jakékoli jiné pocity, mluvte o nich s vašimi kamarádkami. Nenechte se odbýt slovy: „Aaaale, to je před svatbou normální.“ Naopak, normální je, abyste s přítelkyněmi sdílela. Abyste mluvila o tom, co vám leží na srdci. Tento krok je velmi důležitý. Obzvlášť proto, abyste vstoupila do manželství očištěná a oproštěná od jakékoli emoční zátěže. Muži jsou velmi vnímaví. I když nemluví tolik jako my ženy, umí být velice citliví na jakýkoli nesoulad. Rozlučka se svobodou vám může krásně posloužit jako předsvatební rituál, kdy se rozloučíte s archetypem ženy Milenky ve vás. Prosím, neberte mě doslovně s pojmenováním Milenka. Nechci tím říct, abyste strávila noc s jiným mužem než vaším nastávajícím. Spíš si dovolte rozloučit se se svobodnou dračicí uvnitř vás. Užijte si pozornost a plně prožijte večer, který je věnován vaší ženské energii v podobě Milenky. Ve svatební den pak vstupte do obřadní síně jako žena připravená na manželství, plně si vědoma své nové role. Neznamená to, že přijdete o svou krásu. Budete jen usazenější ve svém ženství, jemnější a plně přítomná pro vašeho muže. Navíc nikdo neříká, že se ve vás i v manželství neprobudí archetyp Milenky. Naopak je žádoucí, aby váš muž Milenku ve vás vnímal. Ona je totiž dalším magnetem, který ho k vám tolik přitahuje. Jen s tím rozdílem, že teď archetyp Milenky patří výhradně vašemu manželovi.
K napsaní toho článku mě velmi inspirovala nejen má vlastní svatba, ale také manželé Radim a Kateřina Chytrovi. Když se na ty dva podíváte, uvidíte překrásný a hluboký pár. Ona je krásná, moudrá, citlivá a vnímavá. On je chlap jak hora, tvořivý a svůj. Dohromady tvoří kombinaci, která mi nejednou byla oporou. Právě proto jsme si je s manželem vybrali jako průvodce našeho duchovního obřadu. A právě proto mi dovolte vás pozvat na Festival vědomého manželství, který Radim s Kateřinou pořádají. Manželství je totiž krásná instituce, ve kterou věřím a moc mě těší, že vznikají podobné projekty.
Přeji hodně štěstí a těším se na vás příště.
Vaše Hanka
Hana Adamíková, MBA
Koučka, lektorka a životní průvodkyně
Dlouhodobě se věnuje práci se ženami a jejich příběhy. Pět let studovala a pracovala v zahraničí, věnovala se práci s dětmi a dospívajícími. Má za sebou kariéru v médiích a marketingu u mezinárodních firem. Od roku 2012 se plně věnuje koučinku a osobnímu rozvoji. K jejím ústředním tématům patří návrat k ženskosti a ženskému principu, zdravá sebedůvěra, vytváření harmonických vztahů a práce s emocemi v náročných životních situacích. V současné době se věnuje převážně rodině a psaní. Je autorkou knihy "Staňte se magnetem na skutečné muže." Ve zbylém čase pořádá semináře, vytváří online programy, přednáší na konferencích a vede Poradnu Hany Adamíkové. Ráda vaří, zpívá, tančí a peče. Miluje ženské kruhy, rituály a vůni vykuřovadla Palo Santo. Její životní láska je manžel Pavel a jejich rodina.