• Hana Adamíková

Mé tělo můj chrám

Aktualizace: čvc 23


Bývaly doby, kdy jsem své tělo nenáviděla. Viděla jsem na něm jen samé chyby, přála jsem si ho vyměnit za jiné. Mučila jsem se neustálým hlídáním v jídle, těžkým sportem, který mě nebavil, ale i tak spokojenost nikdy nepřicházela. O tom však dnes psát nechci. Ano, dlouhé roky jsem se neměla ráda, ale podařilo se mi to změnit. Pochopila jsem, že své tělo mohu buď nenávidět, nebo jej začít postupně milovat. Vybrala jsem si tu druhou cestu.


Tělo dělá to nejlepší, co umí


Jednoho dne jsem si uvědomila, že mé tělo je nejlepší, jaké umí být. Je to stejné, jako s dětmi. Kdyby uměly být lepší, budou lepší. V tom okamžiku jsem ke svému tělu změnila přístup. Přestala jsem ho kritizovat, srovnávat s ostatními a poukazovat na jeho nedostatky. Namísto toho jsem se učila milovat i ty části, které jsem dřív nenáviděla. Postupně jsem si k nim budovala vztah. Možná se budete divit, ale tak jednoduchý přístup začal velmi brzy přinášet své ovoce. Mé tělo začalo být spokojenější, šťastnější a celkově radostnější. I mně bylo mnohem lépe na světě. Tělo začalo odpovídat tak, že části, které mi kdysi vadily, protože se v nich hromadil přebytečný tuk, začaly najednou zázračně štíhlet. Vlastně celé tělo začalo štíhlet, aniž bych se o to nějak výrazně snažila.


Začala jsem tělo hýčkat


Vlastně je pravda, že jsem něco udělala jinak. Začala jsem se o své tělo starat a hýčkat ho. Začala jsem k němu cítit úctu a vnímat jeho sílu a neuvěřitelné schopnosti. Začala jsem vnímat své tělo jako chrám své duše. Najednou jsem zcela jasně viděla, že to právě díky tělu mohu zažívat všechny ty fantastické věci, jako pohyb, zrak, sluch, hmat, čich, chuť. Uvědomila jsem si, že tělo není jen schránka na orgány, ale že se v něm ukládají všechny mé prožitky. Ať už radostné, tak ale i ty strastné. Díky tělu toho mohu tolik prožít a zažít. A tak jsem mu začala úctu projevovat tím, jak se o něj starám. Přestala jsem šetřit na kosmetice a začala používat skutečně kvalitní produkty v péči o tělo. Nedám dopustit na kosmetiku Welleda, objevila jsem přírodní francouzské bio parfémy Altearah, používám kvalitní vonné oleje na tělo a vlasy si barvím Hennou. Nedílnou součástí péče o tělo jsou také masáže. Mé tělo se při nich nabíjí a dostává sílu, abych mohla dál tvořit a také ustát všechny ty příběhy, které slyším od klientů během konzultací. Mojí dvorní masérkou je pro již čtyři roky Lucie Jurošová. Je to úžasná vědma, která má léčivé ruce. Nejenže dokáže ulevit od bolesti, ale působí i na jemnohmotné úrovni. Říkám jí Lucka Čarodějka… Nebo jednoduše Štírka. To i jí vděčím za to, že se mi mnoho nezdravých modelů podařilo ze života odstranit… Ano, čtete správně… Pravidelná masáž dokáže člověku velmi významně pomoct v osobním rozvoji. Ale o tom někdy příště.


13 tajemství ženy bohyně. Ke stažení zde.


Mé tělo není popelnice


Jednou tuhle větu řekla Lenka Černá na jedné ze svých přednášek. Tehdy to byl tuším Generální úklid života. Zastavila jsem se. Došlo mi totiž, že se ke svému tělu občas tak chovám. Měla jsem tendenci se ládovat hlava nehlava nezdravostmi v šíleném množství. Celý den jsem dokázala nejíst (ne, že bych si jídlo zakazovala, ale NEBYL ČAS) a pak mě to v určitou chvíli dostihlo. Také jsem zažívala vlny, kdy jsem se až úzkostně hlídala v jídle a pak přišlo období, že jsem zase chtěla všechno. Už jsem se smířila s tím, že jsem takto proměnlivá. Jednou mám chuť jíst zdravě, jindy si dopřeji něco, co až tak zdravé není, ale zato to sním s chutí. Zkušenostmi jsem došla k tomu, že je dobré si najít zlatou střední cestu, aby výkyvy nebyly tak silné. Naučila jsem se svému tělu naslouchat a žít v souladu s ním a také s ročním obdobím. V tomto ohledu je mi obrovskou inspirací makrobiotika. Nejsem makrobiotička (i když snaha byla), ale i tak jsem velký fanoušek tohoto směru. Jedná se o směr s opravdu dlouhou tradicí, který různě kombinuje potraviny podle jejich vlastností a také podle ročního období. V makrobiotice se vaří bez mléka a mléčných výrobků, masa (povoleny jsou jen ryby), cukru a solí se minimálně. Možná si říkáte, že takto není přece možné cokoli uvařit. Ale je, a ještě velmi chutně. Pokud jste z Prahy, jděte se povídat do restaurace BeMacroBio, kterou založila Zuzana Terešová. Nechci tím říct, že nutně musíte jít tímto směrem. Spíš se zkuste zamyslet, co do svého těla dáváte a přestaňte z něj dělat popelnici. Klidně si dopřejte i něco, co úplně zdravé není, ale dopřejte si to s láskou a chutí. Tím se řídím já. A musím říct, že mé tělo je čím dál šťastnější. Dostane se mu zdravého, ale i chutného (i když ne vždy se musí jednat o mega zdravé jídlo).


Pohyb ano, ale s radostí


Ráda se hýbu, avšak zjistila jsem, že nejsem posilovnový typ. I tohle období jsem zažila. Tahala jsem těžké činky, posilovala na stojích, běhala na páse (a nejen na něm)… Jenže časem jsem si uvědomila, že mi dělá dobře trošku jiný druh pohybu. Takže běh byl vyměněn za chůzi, posilovna za jógu a také se přidal tanec. Ten mě moc baví, ale jen do chvíle, dokud nejsou nutné složité pohybové kreace. Pak dělám pokroky velmi pomalu. A tak jsem moc ráda, že si mohu jednou týdně vyhodit z kopýtka při spontánním tanci na ženských kruzích, které vede má kamarádka Jana Zittová. Jana říká, že tanec je nepřirozenější pohyb pro ženu. Asi na tom něco je, protože všechny ženy, které se mnou chodí na kruh, neuvěřitelně zkrásněly za tu dobu, co je znám.


Tělo je pro mě tedy posvátný chrám. Pečuji o něj, dávám mu lásku a něhu. Dnes jsem vás chtěla inspirovat k tomu, jak se dá hodně špatný vztah k tělu přetransformovat v něco krásného a vřelého. Ano, také mám občas své chvilky, ale celkově mám své tělo ráda a vážím si ho. Vše, co pro tělo dělám, je ta nejlepší investice, jakou mohu udělat. Vrací se opravdu stonásobně. Tak se také nebojte si dopřát hýčkání. Uvidíte, že vám hned bude lépe na světě.


Přeji vám krásné jarní dny.


Hanka

Hana Adamíková, MBA

Koučka, lektorka a životní průvodkyně


Dlouhodobě se věnuje práci se ženami a jejich příběhy. Pět let studovala a pracovala v zahraničí, věnovala se práci s dětmi a dospívajícími. Má za sebou kariéru v médiích a marketingu u mezinárodních firem. Od roku 2012 se plně věnuje koučinku a osobnímu rozvoji. K jejím ústředním tématům patří návrat k ženskosti a ženskému principu, zdravá sebedůvěra, vytváření harmonických vztahů a práce s emocemi v náročných životních situacích. V současné době se věnuje převážně rodině a psaní. Je autorkou knihy "Staňte se magnetem na skutečné muže." Ve zbylém čase pořádá semináře, vytváří online programy, přednáší na konferencích a vede Poradnu Hany Adamíkové. Ráda vaří, zpívá, tančí a peče. Miluje ženské kruhy, rituály a vůni vykuřovadla Palo Santo. Její životní láska je manžel Pavel a jejich rodina.

© 2020 Hana Adamíková, MBA